Aktuality

13.4. setkání uprchlických rodin z Ukrajiny, modlitebna Husova sboru od 16.00

14.4. ZELENÝ ČTVRTEK - pašijové čtení ve sboru Českobratrské církve evangelické v  17.00

15.4. pobožnost na VELKÝ PÁTEK v Husově sboru v 16.00, v kostele Všech svatých v Dobříkově v 18.00

16.4. slavnost Zmrtvýchvstání Páně - vigilie na BÍLOU SOBOTU v Husově sboru ve 20.00, v kostele Všech svatých v Dobříkově ve 23.00

17.4. slavnost Zmrtvýchvstání Páně BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ v  Husově sboru v 9.00, v Dobříkově ve 13.30

O Bohu neříkáme tolik, kolik je třeba, ale kolik je člověk schopen pochopit a kolik může naše slabost snést. Nevysvětlujeme, co je Bůh, ale protože toho o něm s přesností mnoho nevíme, pokorně vyznáváme, že ho neznáme dokonale. I vyznání naší nedokonalosti je velkým poznáním Boha.

Svatý Cyril Jeruzalémský

"Nebát se újmy, v tom je síla. Nepotvrzovat si svou životní hodnotu životním úspěchem, v tom je životní skromnost i hrdost. Nepřehlížeti měřítka, co je velké a malé, vážné a nepodstatné, v tom je životní pohled. Neomýliti se v těchto věcech, v tom je životní přímost. Na mně nezáleží. Záleží na tom, co bych měl jako člověk bráti vážně. Nezáleží na tom, jestli jsem to někam přivedl. Záleží na pravdách; ty trvají, i když jsem selhal. Nejsem z těch, kteří chtějí učiti životu, ale nedám si vzíti, abych o něm nepřemýšlel. Všechno mi praví, že život je třaba bráti vážně. Rozhodně není jen výhodnou příležitostí pro žádostivce a jeho zisky nejsou výhradně na straně aktiv."

Josef Čapek, Psáno do mraků

PROGRAM VÁNOčNíCH BOHOSLUŽEB 2022

21.12. Medovina pod vánočním stromem
na náměstí Přemysla Otakara II.,
benefiční akce jejíž výtěžek bude poskytnut
O.S. Berenika ve Vysokém Mýtě

24.12. Živý betlém u kostela Nejsvětější Trojice
od 14.00

24.12. Štědrovečerní bohoslužba v Husově sboru
společně Českobratrskou církví evangelickou ve 22.00

24.12. Půlnoční bohoslužba
v kostele Všech svatých v Dobříkově ve 24.00

25.12. bohoslužba na Hod Boží vánoční v Husově sboru v 9.00
a ve 13.30 v kostele Všech svatých v Dobříkově
a v 15.00 v Chocni

26.12. bohoslužba na svátek mučedníka Štěpána
v Husově sboru v 9.00
a v 14.00 v Ústí nad Orlicí

1.1. 2022 bohoslužba na Nový rok v Husově sboru v 10.00
a v kostele Všech svatých Dobříkově ve 13.30


Tak stromy už se svlíkají
jako ty, Františko, před spaním
a stromy už jsou nahatý
jako ty, Františko, jako ty,
když se převlíkáš ke spaní.
A taky voda ve studni
víc studí, voda ve studni,
do mlhy zvoní klekání,
klekání v mlze měkce zní,
večer je dřív, jsou kratší dny,
na brambořištích už shořel pýr,
snáší se tma zas navečír.
A při zemi se plazí dým,
blíží se zima, mnoho zim
ještě tě čeká, Františko.
Ráno je ojíněné sklo
a jinovatka na střechách,
ach, na střechách a v korunách
stromů je stříbro, po vločkách
na dvůr se bude snášet sníh
bílý jak bílá těla cích,
a jako cíchy bílý dým
po střechách leze za komín.
Čeká tě zima, mnoho zim,
sníh bude ležet v závějích
jako vlna na ovečkách,
po vločkách padat,
po vločkách
na dvůr se bude sypat sníh.
Zabečí ovečky ve chlévě,
tichounce zabečí ovečky,
po dvoře poběží holčičky
v závějích měkkých obě dvě.
A nakonec se v polotmě
rozsvítí zlaté hvězdičky,
zlaté hvězdičky v betlémě.
1982
Martin Jirous

Milí přátelé, sestry a bratři, úvodní verše z knihy proroka Micheáše a vlastně celý vánoční příběh se snaží upoutat naši pozornost svým kontrastem mezi bezvýznamností místa a význačností postavy, zaslíbené a očekávané, která má sjednotit lid a přinést pokoj. Potkává se tu malé s velkým, ubohé se vznešeným, moudrost s prostotou, stejně jako v nás samotných, tak že se může nakonec zdát, že každý z nás je tím místem, ve kterém se betlémský příběh odehrává, v němž se bezvýznamnost potkává s vyvoleností, vždy znovu a znovu. Vždyť člověk byl stvořen z prachu a oživen duchem, aby spojil nebe se zemí, i když si někdy nebe plete s peklem. Zvláště tehdy, když na svou ubohost zapomene a dovolí, aby převládl pocit vyvolenosti.
Za zmínku ještě stojí připomínka biblisty Jiřího Beneše, že ten, který z Betléma vzejde, nebude vládnout nad Izraelem, ale v Izraeli. Nebude vládnout shora, ale zevnitř. Jeho palácem bude jeho lid. Možná, že to je ten způsob, jak udržet v souladu lidskou nepatrnost s významností. Jak neztratit zdravý rozum, jak si uchovat lidskou míru, jak žít s lidmi. Prostě být s nimi. Další rozvažování už nechám na Vás s přáním pokojných Vánoc.
Ať se v nás stále znovu rodí touha po setkání a lidské blízkosti.
Srdečně jp

DÁREK JE PŘEDEVŠÍM OSOBNÍ POSELSTVÍ, CENNĚJŠÍ NEŽ UMYTÁ PODLAHA A HUSA V TROUBĚ
Dárek není jen ona věc, která se dává a která má hodnotu vyjádřitelnou v penězích. Dárek je především osobní poselství, které říká “mám tě rád“. A něco takového se vlastně ani penězi vyjádřit nedá. V dárku - pokud je myšlen upřímně a vskutku jako dárek - dáváme totiž sami sebe. A to je velká, slavná věc, kterou bychom měli o Vánocích zažít. 
A když se o Vánocích jeden druhému dáváme - měli bychom se dávat pěkně, mile, abych tak řekl v pěkném balení, tj. v pohodě a dobré náladě. Neměli bychom se tedy tím předvánočním shonem a uklízením a vařením a pečením dát zaskočit a utahat. Vždyť ono na tom zase tak strašně moc nezáleží, jestli se zrovna něco nepovedlo podle našich představ, jestli jsme něco nestihli. Zkusme to letos. Je to cennější než umytá podlaha a husa v troubě.
Je před námi příležitost dát dětem dárek nad dárky. Totiž jistotu, že máme rádi nejen je, ale že se máme navzájem rádi i my dospělí kolem dokola. A není vůbec od věci, když třeba při štědrovečerní večeři vyhradíme chvíli, kdy všichni společně vzpomínáme na ty, kdo nějak patří do okruhu naší lásky, přízně, sympatií, a když děti v tomto vzpomínání mají své významné slovo.

(Z knihy Zdeňka Matějčka: „Co, kdy a jak ve výchově dětí“, kterou vydalo nakladatelství Portál)









2013  ©  CČSH Vysoké Mýto
od NcQ